[5] Nejslepější lásky
2. 5. 2013
Nedávno jsem ve svém pokoji něco hledala. Prohrabovala jsem se v různých šuplících a skříňkách a náhle jsem narazila na zalepenou obálku. Byl v ní srolovaný dopis, který měl ožehnuté okraje a byl provázkem připevněný k papíru se zamilovaným motivem. Rozvázala jsem provázek a podívala se na ten popsaný kus papíru. Náhle se mi na tváři objevil úsměv. Začaly mi hlavou běžet vzpomínky - krásné, ale chvilkami až směšné, jak moc byly dětské (tehdy mi bylo asi 15, čemuž také odpovídá znění té básničky - není to až tak dávno, a přeci jsem se za tak krátkou dobu tak moc změnila a uvědomuji si, jak hloupoučká jsem bývala). Byla to básnička, kterou jsem napsala pro svou první "lásku". Nedá se to ani nazývat láskou. Spíše poblouznění, ostatně jako to mívám doteď - asi jsem nikoho nikdy upřímně a dlouhodobě nemilovala. No co, časem to třeba přijde. Ten dopis se vlastně ani nikdy nedostal k tomu, komu byl určený, protože pár dní po dopsání té básně jsme se rozešli.
K čemu se chci ale dostat je to, jak slepé jsou dětské lásky (a občas nejenom ty). Hned po několika dnech už si říkají, jak bez sebe nedokáží žít, jak se hrozně milují, jsou stvořeni jeden pro druhého apod. Takové blbosti. Takové hluboké city a myšlenky se mají ve vztahu říkat až po delší době, nemělo by se na to tak spěchat, protože i když si člověk myslí, že to tak cítí, nemusí tomu tak vůbec být. Ale přijde na to až moc pozdě. Chytám se za hlavu, když si uvědomím, že jsem taková bývala taky. Ale to už je nenávratně pryč. ;) Alespoň doufám... Jen tak pro představu, tady máte znění té básně:
K čemu se chci ale dostat je to, jak slepé jsou dětské lásky (a občas nejenom ty). Hned po několika dnech už si říkají, jak bez sebe nedokáží žít, jak se hrozně milují, jsou stvořeni jeden pro druhého apod. Takové blbosti. Takové hluboké city a myšlenky se mají ve vztahu říkat až po delší době, nemělo by se na to tak spěchat, protože i když si člověk myslí, že to tak cítí, nemusí tomu tak vůbec být. Ale přijde na to až moc pozdě. Chytám se za hlavu, když si uvědomím, že jsem taková bývala taky. Ale to už je nenávratně pryč. ;) Alespoň doufám... Jen tak pro představu, tady máte znění té básně:
Myslím na tebe každým dnem,
jsi mým splněným krásným snem.
Nedokážu bez tebe žít,
nestačí mi o tobě jen snít.
Miluji tvé něžné dotyky
a vášnivé nekončící polibky.
Lásku k tobě nevyjádřím
ani tisícem slov,
má duše cítí se bez tebe
jako pustý ostrov.
Je to skvělý pocit,
být tvá slečna dokonalá
a vědět, že mezi námi
jiskří láska neskonalá.
Jsem opravdu šťastná, že tě mám,
nikoho lepšího už na světě neshledám.
Miluji Tě,
Tvá Sindy
To je úžasný!!
(Anonym.. , 25. 9. 2013 22:13)